Konzultace

Jako konzultanti pomáháme ve více oblastech Indonésie, na Srí Lance i jinde ve světě. 

Systém sbírání dat o želvách na plážích, který jsme navrhli se učí používat na západním Borneu a v Malajsii. Jsme v kontaktu s kolegy, kteří založili želví nemocnici na Maltě. A největší výzvou pro nás teď je, že spolupracujeme s ministerstvem životního prostředí na Srí Lance na zlepšení postupů ochrany želv v jejich záchranných centrech. 

Turtle ranger

Pomozte i Vy chránit mořské želvy! Zmapujte během Vaší dovolené situaci ohrožených mořských želv ve světě. Vámi nasbíraná data budou podkladem pro spolupráci s místními vládami a ochranáři, díky Vám budou navržena opatření, která pomohou želvy chránit a umožní jejich přežití. Pomůžete ocenit ty, kteří již želvám pomáhají. V případě zájmu nás prosím kontaktujte na email hanka.sauria@seznam.cz. Děkujeme.

Monitoring na Srí Lance

V únoru 2023 jsme konečně odcestovali na Srí Lanku. Hlavním cílem je propojení míst, na kterých probíhá pro želvy opravdu přínosná ochrana, s hotely a resorty tak, aby byli turisté posíláni tam, kde ochraně želv opravdu přispívají. 
Přípravy nastaly již v roce 2017, dále se rozvíjely v roce 2019, kdy jsme získali širší poznatky z návštěvy patnácti center. Covid a restrikce spojené s cestováním i politická krize na ostrově ale celý projekt zpozdili. Finální přípravy a jasná strategie spolupráce byla vytvořena v roce 2022.  Letošní cesta tedy byla kombinací setkávání s vládními úředníky, s managementem hotelových resortů  a  návštěv míst na ochranu mořských želv. Jsem nadšená, kolik jsme toho stihli. Za 22 dnů na Srí Lance jsme zkontrolovali 21 míst na ochranu želv, s 18 hotely jsme domluvili spolupráci, 5x jsme se sešli s úředníky z Department of Wildlife Conservation, 3x s místními nevládními organizacemi na ochranu přírody, na 5 lokalitách jsme konzultovali zahájení či zefektivnění ochrany mořských želv a také jsme domluvili spolupráci s ženskou řemeslnou dílnou v Bentotě. K tomu jsme udělali 1 celodenní řemeslný workshop pro úředníky a vládní řemeslníky a 3 přednášky o želvách pro veřejnost. O takové efektivitě se nám při přípravách ani nesnilo a jsem na výsledky cesty opravdu hrdá. Moc děkuji všem zúčastněným za spolupráci!
Jak vše probíhalo si můžete poslechnout v podcastu zde https://podcasters.spotify.com/pod/show/klimax/episodes/Chrnit-mosk-elvy-je-posln-Hanky-Svobodov--nyn-nm-vyprv-zitky-z-jej-posledn-cesty-po-Sr-Lance-e20hsnm/a-a9gk3fv
nebo přečíst v článku na portálu Hedvábná stezka zde https://www.hedvabnastezka.cz/hana-svobodova-mnoha-zelvi-centra-jsou-pasti-na-turisty/?fbclid=IwAR1C4TYyB6vZQSk5oYDTDs2n2fuesoXAY-Qf1nkhsbDwypEJINdDmW3Rz4I 

Některé hotelové resorty mě zaujaly, protože v nich pomáhali želvám už před naším setkáním. Na pláže před ně kladou želvy vejce a management hotelu/resortu je chrání. Například ve Weligama Bay Resort jsme se sešli kromě manažerů se zaměstnanci, kteří už dlouhou dobu přenáší vejce do bezpečí. Ochranka, která hlídá areál hotelu v noci, vždy upozorní, když želva přijde na pláž. Podělili se o své zkušenosti, ukázali nám pláž se snůškami a chtěli si poslechnout rady a doporučení. Prodiskutovali jsme, jak a kam vajíčka správně přesunout, jak by bylo možné zaznamenávat data o snůškách, proč jsou želvy na jejich pláži důležité a jakou roli v oceánech obecně hrají. Zamysleli jsme se společně také nad tím, jak tyto informace přiblížit turistům v resortu, místní komunitě a také jak minimalizovat osvětlení pláže.

Potěšilo nás, že v Infinity of Srí Lanka, kde jsme také konzultovali, se už úspěšně vylíhly dvě snůšky přenesené do bezpečí.
V Anantara Peace Heaven Tangalle resort mají vlastního přírodovědce, mezi pokoji a pláží jsou stromy, aby na pláž nešlo světlo, do moře už vypustili více než 11 000 malých želv a o své činnosti dokonce publikují články. Mají za sebou ohromný kus práce a mne příjemně překvapilo, jak moc se jim líbily naše vzdělávací materiály a tipy. Hned je napadlo, jak je použijí. Chtějí se také zapojit do pomoci zlepšování ochrany želv na další místa.

 

Potěšila nás i návštěva v Tropical garden, kde informace o správném způsobu pozorování želv i o tom, jak by se lidé na návštěvě u želv měli chovat, dali na web https://www.tropicalgarden.cz/aktivity-a.../pozorovani-zelv/ a vytiskli a vložili do desek do každého pokoje. To je přesně to, jak hotely i potápěčská centra a průvodci mohou pomoci a my už jsme jim poslali výsledky z monitoringu želvích míst, plakáty pro turisty a kontakty na místa, která nám přijdou akceptovatelná. Je však potřeba v monitoringu a oboustranné komunikaci nepřetržitě pokračovat.

Při monitoringu jsme se setkali i se srílanským truhlářem Gayanem, který chrání želvy už deset let na dvou plážích. Gayana jsme propojili s kolegy z Wildlife department, a tak bude ochranu želv dělat legálně a efektivněji. Pomůžeme mu také vytvořit cedule na pláž a pokud bude zájem, rádi pošleme i dobrovolníky.  Gayan už přenesl 200 000 želvích vajec do bezpečí před pytláky a snaží se i usměrňovat turisty. 

Bohužel, ne všechny návštěvy želvích míst byly pozitivní. Stále tu převládají centra, kde vykupují vejce od rybářů, což podporuje nelegální kradení vajec z pláží. Tvrdí, že v bazénech drží jen zraněné želvy, ale většina želv vypadá zcela zdravě a jsem přesvědčena, že jsou drženy jen pro ukázku turistům. Mnohde želvy nesprávně krmí, drží v bazénech dohromady více kusů i různé druhy a viděla jsem, jak karety pravé okusují pahýly nohou hendikepované karety zelenavé. V jednom centru tvrdili, že z cca 100 vajec se prý vylíhne průměrně jen 35 želv. To je jasný výsledek nešetrného zacházení s vajíčky při transportu. Vajíčka se často převáží od rybářů na motorkách, hýbe se s nimi, otáčí... Malé želvy mnohdy drží v bazénech, dokud nepřijdou turisté a nezaplatí si za to, že je mohou vypustit. To se bohužel děje i během dne za přímého slunce a na horkém písku a turisté netuší, že si zaplatili za to, že posílají želvu na smrt – kontakt s horkým pískem ji přehřeje a leckdy brzy zemře. Ani želvy, co nebyly vypuštěny na tom nejsou o moc lépe - želvám v bazénech zakrní svaly (nemohou plavat proti vlnám), nevyvinou se jim plíce (nemohou se dostatečně potápět) a neloví si přirozeně potravu. Po 2 dnech ztrácí instinkt jak a kam se v dospělosti vrátit naklást vejce. V ochranných centrech by měly být pouze želvy, které by jinak v přírodě nepřežily.  Vaše návštěva a/nebo příspěvek želvím centrům má velký vliv. Navštěvujte pouze programy, kde opravdu mořským želvám pomáhají.

Naštěstí, celkově je situace pro želvy mnohem lepší než v roce 2019. Na ostrově pod záštitou Department of Wildlife Conservation vzniklo 11 míst, kde ochranu mořských želv provozuje vláda a dělá to opravdu dobře. Turisté sem většinou nesmí a to je pro želvy dobře, mají ticho, tmu a klid. Navíc želvy začala chránit i pobřežní hlídka – místní Coast guard přenáší vejce z pláže před strážní věží k věži a hned po vylíhnutí mláďata vypouští do moře. Z toho mám obrovskou radost!
Ve spolupráci pokračujeme i po návratu. Doplňujeme a posíláme na Srí Lanku kromě nářadí a čelovek hlavně textový a vizuální materiál hotelům, vládě i ochranářům a z Gayana jsme udělali vlastního zaměstnance.

Novinky z monitoringu a konzultací k zefektivnění ochrany mořských želv v Ekvádoru

Na Galapágy a do Ekvádoru jsem jela kvůli želvám. Chtěla jsem vědět, jaká je v těchto zemích situace mořských želv, sdílet zkušenosti s místními ochranáři, pomoci jim se vzděláváním, chtěla jsem tam ale také kvůli sobě - od dětství to byl můj sen a splnil se na 300%!
V centru Charlese Darwina jsem se sešla s místními biology. Vyprávěli mi, co tu dělají pro ochranu suchozemských i mořských želv a jaké výzkumy provádějí. Moc je také zajímali zkušenosti z našeho projektu v Indonésii.

S organizací Frente insular jsme mluvili o odpadu. Na Galapágách se díky této organizaci zakázaly jednorázové plasty, uklízí s lidmi pláže a z recyklovaného plastu se dělají třeba pěšinky a schody v národním parku. Frente insular se snaží i o rozšíření mořské rezervace kolem Galapág kvůli nelegálním metodám rybaření.

Rybáři jsou obecně největší problém pro želvy v Ekvádoru. Místní vody jsou plné rybářských sítí a často se stává, že se želva do sítě zamotá. Při snaze dostat se ze sítě ven želvy v panice mávají ploutvemi a tím sítě trhají. To se ale nelíbí rybářům a na plážích lze nalézt mnoho mrtvých želv, které rybáři utloukli, aby zabránili želvám zničit sítě. Strašné. Ty želvy, které přežijí, léčí v rehabilitačních centrech, jako například Parque Marino Valdivia. Nejvíce želv, nejčastěji karety zelenavé, se tu léčí s rozbitou hlavou. Po doléčení se želvy co nejrychleji vrací zpět do moře. V tomhle centru léčí i želvy zraněné od motorů lodí a dělají opravdu skvělou práci. Já si ale myslím, že stejně důležité, než řešit důsledky problémů, možná důležitější, je problémům předcházet. Proto jsme si s místními ochranáři a i se zaměstnanci Ministerstva životního prostředí hodně povídali o důležitosti práce s rybáři, s místní komunitou i s dětmi. Vzdělávání je pro mě obecně alfou a omegou všeho. Proto jsme jak na Galapágách, tak i v Ekvádoru často navštěvovali školy. Dávali jsme jim španělskou verzi omalovánek o želvách s úkoly a oni byli nadšení, že teď tento vzdělávací materiál mohou zdarma používat a šířit do dalších škol. Moc se mi líbilo, že místní školáci už si uvědomují, že neexistuje žádná Planeta B – kdybychom si to uvědomovali všichni, bylo by na světě mnohem lépe.

Vzdělávání a práce s místními by myslím pomohla i v případě psů. Ti jsou totiž v Ekvádoru pro želvy po rybářích problém číslo 2. Místní obyvatelé rádi chodí se svými psy ráno na procházku po plážích. Jenže psi jsou volně bez vodítka, a když po pláži do moře zrovna běží právě vylíhlé želvy, často je psi jen tak pro radost zabijí či sežerou. Mnohdy se také stává, že vyhrabou vejce, která na pláži vyčichají. Místní ochranáři z Ministerstva životního prostředí i z organizací na ochranu želv to řeší ohrádkami okolo hnízd a železnými mřížemi, co nad hnízdo zakopu, aby se k vejcím psi neprohrabali. Jsem ráda, že takové potíže v Indonésii nemáme… Ale věřím, že i zde by pomohla osvěta a práce s místními majiteli psů. Dát psa na vodítko nebo si ho přivolat, když začne něco hrabat či žrát přece není problém.

Co je naopak v Ekvádoru lepší než v Indonésii, je, že v Ekvádoru nemají problém se zloději želvích vajec. To jim závidím. I tak ale na zdejších plážích probíhá ochrana, snůšky ohrožené zatopením vodou se přesouvají dál od moře a na samicích probíhá výzkum. 10 dní noc co noc jsme dokola obcházeli a hlídali pláž La Playita v Ekvádoru. Podle toho, co se dnes ví, je to nejdůležitější místo pro karety pravé na celém pacifickém pobřeží Jižní Ameriky. Tyhle kriticky ohrožené želvy měly zrovna v lednu v době našeho pobytu rozmnožovací období, dospělé samice tu kladly vejce a mláďata se líhla... Felipe, šéf organizace Equlibrio azul, se kromě ochrany na plážích věnuje i monitoringu a výzkumu želv. Hodně používají IT technologie na sledování želv i jiných mořských zvířat. Moc zajímavé bylo naše vzájemné sdílení zkušeností.

Když to shrnu. Na Galapágách a v Ekvádoru jsme společně sdíleli a konzultovali s odborníky z Charles Darwin station, WWF, Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Frente insolar, science centrum, REMACOPSE, Pacoche. 4x jsme byli ve škole. Naše vzdělávací materiály teď poslouží nejen v Ekvádoru, ale díky odborníkům, co jsme se s nimi setkali,i v Argentině, Mexiku a Surinamu. 3 dny jsme společně s odborníky z MŽP pracovali na pláži Playa Rosada a v rehabilitačním centru se zraněnými želvami v Parque Marino Valdivia. 10 dní jsme pomáhali v terénu místní organizaci Equilibrio Azul - noční i denní hlídky na plážích, přenášení vajec karet pravých do bezpečí, průzkum úspěšnosti vylíhlých hnízd, měření želv, čipování, tagy, chytání a značení želv v moři, práce s rybáři..
2 dny spolupráce s MŽP na pláži La Botada u San Lorenza - karety zelenavé, hatchery neboli chráněná část pláže, kam se přemísťují snůšky nakladené příliš blízko moře, boj se světlem i se psi..

Bylo toho hodně - velká pomoc želvám, hodně práce, ale i společné zážitky ,sdílení, přednášky, vzájemná podpora a učení. Tenhle měsíc měl pro mě velký smysl. Už vím, jak funguje ochrana mořských želv v Ekvádoru, co je stejné, co jiné, čím se zde inspirovat a čím je inspirativní to, co děláme my..

Spolupráce je důležitá. Na fotkách například náš ochranář ukazuje ochranářům na Sumatře, která místa jsou pro vejce bezpečná a kde kvůli erozi hrozí zaplavení vajec přílivem. Důležité je naučit se, jak přemísťovat vejce do bezpečí i jak poznat místo, kde se v noci vylíhla mláďata mořských želv. Vylíhlá hnízda otvíráme, abychom zkontrolovali, že se všechna mláďata dostala bezpečně do moře.

Vytváříme též příručku efektiví ochrany.