Informace o projektu 2012

V Indonésii:

Dlouhodobý projekt vytvoření vzorového střediska na Sumatře byl prozatím odložen na neurčito. Přestože starosta Painanu o projekt stál, výše postavení politici na něj v tuto chvíli neuvolnili peníze. Z toho důvodu jsem se v roce 2012 vypravila do Indonésie pouze na měsíc a projektu jsem se začala intenzivněji věnovat v ČR. Tento měsíc byl pro mě ale velmi důležitý, zástupci Turtle Foundation mě požádali, zda bych mohla pomoci v jejich středisku na Borneu. Ve středisku na ostrově Sangalaki pracují Indonésané. S ochranou želv mají jen malé zkušenosti, nerozumí anglicky, takže o své činnosti nemohou informovat turisty, a nedělají ani žádnou osvětu pro místní komunitu. Společně jsme zlepšili ochranu na líhních plážích, vyrobili informační tabule v indonéštině i angličtině a navštívili několik škol. S dětmi jsme hráli hry o želvách a povídali si o tom, proč není v pořádku jíst želví vajíčka. Kromě pomoci na ostrově Sangalaki jsem jako odborný poradce působila i v centrech na ostrovech Samama, Mataha a Bilang – Bilangan (východní Borneo).

V České republice:

Do Indonésie jezdí zhruba 5000 Čechů ročně na dovolenou. Pokud bychom uvažovali, kolik jich jezdí celkově do všech zemí, kde se vyskytují ohrožené mořské želvy, číslo by bylo mnohem vyšší. Bohužel ne všichni turisté vědí, že mořské želvy jsou ohroženy vyhynutím a že konzumací jejich vajec a nákupem výrobků z želvoviny přispívají k jejich úbytku. Proto jsem se rozhodla usilovat v ČR o zvýšení informovanosti o tomto problému. Během roku o mě vyšel článek v MF DNES a uskutečnilo se 14 přednášek spojených s promítáním fotografií. Spolupracovala jsem na vytvoření dvou dokumentárních filmů (Zelená poušť –  greendesertmovie.com a Ohrožená příroda Indonésie – tento snímek je určený ke vzdělávání dětí v indonéských školách).

Záchranářem v želvím ráji  (MF DNES)